Case study: Optimistický pštros

V srpnovém průzkumu mezi personalisty, který se mj. týkal vlivu epidemie COVID-19 na firmy v Česku, jsme narazili na zajímavý fenomén. Ten lze zjednodušeně připodobnit k optimistickému pštrosovi. Rizika vidíme v dáli a domníváme se, že nás se netýkají anebo před nimi strkáme hlavu do písku.


Už v průběhu srpna 2020 většina personalistů očekávala, že přijde druhá vlna koronavirové nákazy. Za spíše nebo velmi pravděpodobné to označily dvě třetiny dotázaných. S druhou vlnou jsou spojena mnohá rizika – mezi ně patří například nedostatek pracovních sil. Třeba z důvodu zvýšené nemocenské, ošetřování blízkých osob nebo karantény. Takové obavy sdílela v srpnu zhruba třetina respondentů. Ovšem jen jedna pětina takových podniků mělo jasně daný plán, co s tím dělat.

Efekt pštrosa a chybějící pracovníci

Ještě větší ekonomický dopad by mělo uvalení plošné karantény na celou firmu. Takového opatření se obávalo jen málo respondentů (14 %). Z první poloviny roku však víme, že k tomu relativně běžně docházelo. Riziko možná není velké, ale o to výrazněji by plošná karanténa promluvila do chodu firmy. Byť některé firmy mohou být připraveny na home office, těžko se to bude týkat 86 % z našich respondentů, kteří se uvalení plošné karantény neobávali. Je tedy pravděpodobné, že část dotázaných riziko podceňuje.

Je paradoxem, že ačkoliv se takové situace někteří respondenti obávali, jen 32 % z této skupiny (obávajících se) uvedlo, že jejich firma alespoň tušila, co by při uvalení plošné karantény udělala. Zbytek v té době žádné představy neměl.

Efekt pštrosa a plošná karanténa

Zvláště v tomto případě lze pozorovat behaviorální Efekt pštrosa, který strká hlavu do písku před blížícím se nebezpečím. Tento efekt se projevuje i ve vyhýbání se negativním informacím. To je ale nyní díky frekventovanosti tématu v médiích i vzájemné komunikaci prakticky nemožné. A protože nemáme rádi nepříjemné věci, snažíme se vyrovnat s nastalou situací směsicí optimismu („Nějak se s tím vypořádáme“) a strkání hlavy do písku („Neřešíme to a ono nás to snad mine“). To však může být pro podniky nebezpečná kombinace, neboť následky hrozeb spojených s koronavirem mohou být likvidační.

Nebezpečí se prostě nejde vyhnout tím, že se budeme tvářit, že neexistuje. Daleko lepší je připravit se na možné situace dopředu a vypracovat si různé scénáře vývoje a opatření, která v těchto situacích začnou platit. Dobrou zprávou je, že alespoň některé firmy to tak již dělají, a to i konkrétně pro případ epidemie koronaviru či chřipky.


Na všechno, co jsem zatím na blog zveřejnil se můžete podívat zde.