Jsou emoce racionální?
V naštvání uděláme něco, čeho později litujeme. Dáváme na odiv drahé věci, ačkoli bychom peníze mohli využít lépe. Je to racionální?
Lidské emoce jsou často považovány za zdroj iracionality v lidském rozhodování a tedy za něco negativního. Je tomu ale tak? A pokud ano, proč jsme se jich jako lidstvo v průběhu evoluce nezbavili jako spousty dalších neúspěšných adaptací na vnější prostředí?
E. Winter (mj. autor knihy Feeling Smart) považuje emoce v rozhodování za velmi prospěšné. Racionálního člověka, přirovnává ke Spockovi ze seriálu Star Trek, který řešil situace chladně a bez emocí. Představte si, že s takovým Spockem uzavře smlouvu nepoctivý obchodník – za dodávku zboží dostane zaplaceno předem a přitom ví, že už si u něj Spock v budoucnu objednávat nebude. Z toho důvodu mu nic nedodá a peníze utratí. Spock, s vědomím, že cesta na policii by ho stále čas (a tedy další peníze) a svoji platbu by už zpátky nezískal (obchodník ji utratil), volí jedinou racionální variantu – nic proti obchodníkovi nepodnikne.
Oproti tomu si představte Hulka, komiksového hrdinu, který se v rozrušení mění v obrovského agresivního svalovce. U takového člověka si náš obchodník dvakrát rozmyslí, zda ho podvede. Jednoduše z toho důvodu, že ví, že Hulk se mu bude chtít pomstít i když na tom sám bude tratit (třeba tím, že skončí ve vězení za výtržnost).
Zatímco racionální Spock z našeho obchodu vyšel s prázdnýma rukama, emocionální Hulk dostal, co mu bylo přislíbeno. Emoce se tak ukázaly být výhodnějšími, než čistě kalkulující rozum.
Emoce jsou v mezilidské interakci signálem. Ten, kdo dává na odiv drahé věci (třeba luxusní automobil) se snadno ocitne ve výhodnější situaci než ten, kdo své peníze investuje zodpovědněji. Pokud vás na nádraží poprosí o peníze na jízdné muž v obleku nebo naopak v sepraném tričku a kraťasech, komu spíše pomůžete? Každý z nich ve vás vyvolá jinou emoci, která dost možná povede k jinému rozhodnutí.
Pokud za racionální dosadíme slovo výhodné, pak ano, emoce mohou někdy vést k až překvapivě výhodným důsledkům. Samozřejmě tomu tak není vždy a to který ze tří způsobů lidského rozhodování – rozumový, zvykový či emocionální – je lepší, závisí na dané situaci.
Na všechno, co jsem zatím na blog zveřejnil se můžete podívat zde.