Co vyvolává změnu? Podvědomě si říkáme, že pro ni musí být objektivní příčiny. A to jistě platí dvojnásob při změnách v podnicích. Musí to být nové zakázky, nedostatek zaměstnanců, tlak konkurence či podobné příčiny, co stojí za tím, že podniky mění své marketingové či jiné strategie. Nebo ne?
Net Promoter Score (NPS) patří mezi nejčastěji využívané metody z arzenálu marketingového specialisty. Jednoduchá otázka „Doporučil/a byste produkt XY firmám podobných té vaší?“ a její různé obdoby se využívají k měření zákaznické loajality. Na druhou stranu, pozitivní odpovědi ne vždy zaručují budoucí úspěch. Proč? Jeden z důvodů si ukážeme v tomto článku.
V úterý 24. listopadu proběhla naše první minikonference s názvem Využití behaviorální ekonomie v B2B marketingu. V jejím průběhu jsme představili, jak se behaviorální ekonomii v B‑inside věnujeme, ale zároveň jsme i vtáhli účastníky do děje a nechali je vyzkoušet si, jak lidské rozhodování funguje.
V srpnovém průzkumu mezi personalisty, který se mj. týkal vlivu epidemie COVID-19 na firmy v Česku, jsme narazili na zajímavý fenomén. Ten lze zjednodušeně připodobnit k optimistickému pštrosovi. Rizika vidíme v dáli a domníváme se, že nás se netýkají anebo před nimi strkáme hlavu do písku.
Jak jsme si ukázali v předchozím článku, představení značky může výrazně ovlivnit hodnocení nabídky. A jak si ukážeme v této případové studii, může to být oběma směry.
Značka je v marketingu jedním z klíčových faktorů. Stejně důležitou roli hraje i v marketingovém výzkumu, kde je s ní ale potřeba pracovat opatrně.
Čtyři oblasti aplikace behaviorálního přístupu v marketingovém výzkumu Určili jsme si čtyři oblasti, ve kterých dává smysl využívat behaviorálního přístupu.
Pokud nemáme dost informací, snažíme se obvykle upnout k jiným údajům, které by nám mohly pomoct v odhadu. Tuto skutečnost popisuje behaviorální princip kotvení, jehož přítomnost v rozhodování B2B marketérů jsme nedávno otestovali.